prepravce

Za první měsíc se vybrala rekordní suma na mýtném

Společnost Kapsch vybrala za první měsíc na mýtném od dopravců 421,8 milionu korun.

Její zástupci tvrdí, že jde o rekordně vysokou úspěšnost a její ředitel Karel Feix dokonce odhaduje celoroční výnos z mýtného na 5,4 miliardy.
Ministerstvo však tomu nevěří a na svých účtech čeká mnohem nižší částku. "A to něco přes tři miliardy korun," říká náměstek ministra dopravy Jiří Hodač.
Přitom ale Státní fond dopravní infrastruktury již delší dobu počítá s čistým příjmem z mýtného ve výši 2,8 miliardy korun. Dvě miliardy ročně si z vybraných peněz ovšem nechá Kapsch, takže i stát musel kalkulovat s minimálním výběrem 4,8 miliardy korun.

Souboj o miliony
Za pesimistickým postojem ministerstva dopravy však může být i něco jiného: souboj o další peníze pro Kapsch. Pokud by totiž byla skutečně úspěšnost Kapsche s výběrem mýtného více než 98 procent, jak firma uvádí, jen za leden by firma dosáhla na dalších zhruba patnáct milionů korun.
Podle smlouvy mezi státem a Kapschem má totiž vše, co se vybere nad 95 procent, firmě připadnout jako odměna. Ministerstvo tvrdí, že tak úspěšný Kapsch být nemůže. Problém je však v tom, že nemá, jak to dokázat.
Tendr, ve kterém Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hledalo nezávislou auditorskou firmu, která by úspěšnost výběru mýtného pro stát nezávisle ověřovala, ministerstvo loni v prosinci zrušilo. O pár dní později kontrolou dosavadně pověřilo firmu Logica CMG. Jenže ta s kontrolami moc nespěchala. "S kontrolou jsme začali tento týden. Jejich výsledky však nemůžeme zveřejnit, ty jsou určeny výhradně pro ŘSD," říká Eva Vavrušková z této firmy.
Přestože si ministerstvo samo způsobilo, že nemá Kapsch jak kontrolovat, dá se čekat, že kvůli vyplacení několikamilionové odměny bude dělat problémy. Kapsch totiž požaduje vyplatit odměnu podle svých měření, ministerstvo se chce obrátit na odborníky z ČVUT.
Například proděkan dopravní fakulty této školy Petr Moos se však již vyjádřil, že úspěšnost Kapsche s výběrem mýtného překonala jeho předpoklady. "U takto složitých systémů se v první fázi čeká úspěšnost výběru 95 procent," říká profesor.

Počty se střílejí od boku
O tom, že je v číslech kolem mýtného stále hodně zmatků, svědčí třeba i rozpor v počtu palubních jednotek pro nákladní auta, které ministerstvo dopravy původně požadovalo po soutěžících na výběr mýtného, a kolik jich nakonec bylo vydáno. Ty musí mít všechny kamióny, které vyjedou na dálnici.
V tendru v roce 2005 ministerstvo požadovalo pro první vlnu mýtného dodat 87,5 tisíce palubních jednotek. "Již před koncem letošního ledna bylo jasné, že to číslo bylo úplně mimo. Za celý leden jsme již vydali 124,6 tisíce palubních jednotek a každý den se jich stále kolem tisícovky vydává dál," říká Šimoník.
Zjistit, jak ministerstvo k počtu 87,5 tisíce jednotek přišlo, vůbec není lehké. O tom, kdo dělal průzkum, z něhož toto číslo vzešlo, dnes neví nikdo ani na ministerstvu, ani na Ředitelství silnic a dálnic a ani v brněnském Centru dopravního výzkumu.
Jiří Hodač tento rozdíl vysvětluje tím, že se původně počítalo s tím, že zahraniční dopravci po průjezdu zemí ty jednotky vrátí. "V reálu je možné, že je nevracejí a nechají si je s tím, že pojedou třeba za týden," říká Hodač. Otázkou však zůstává, jestli toto dělá takový počet zahraničních dopravců.
Podle Davida Šimoníka, který mediálně zastupuje společnost Kapsch, má palubní jednotky téměř polovina, tedy 60 tisíc zahraničích dopravců, nejčastěji jde o Poláky, Slováky a Maďary.

Kamiony jezdí stále stejně
Jedním z hlavních důvodů zavedení mýtného mělo být i zastavení růstu počtu především tranzitujících kamionů. Sliboval to i bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský. Jenže - jestli se tak stalo, nikdo nezjistí. Statistika není a až bude, nebude ji zase s čím porovnávat.
Veškerá čísla, podle kterých měl třeba po vstupu země do Evropské unie vzrůst počet kamionů, které projedou zemí, vzrůst na osm set tisíc měsíčně, byly jen odhady.
Ředitelství silnic a dálnic sice v roce 2005 sečetlo na všech silnicích v zemi osobní a nákladní auta zvlášť, jenže výsledky jsou neporovnatelné. Třeba na začátku D1 na pražském Chodově projelo v roce 2005 denně 22 tisíc nákladních aut. Nyní to je podle mýtných bran 5741 v obou směrech denně. Důvod rozdílu je zřejmý: Mýtné brány totiž počítají jen auta těžší dvanácti tun.

Připlatí si i cestující
Po měsíci od zavedení mýtného je jasné, že nemá dopad jen na dopravce, kteří za svá těžká nákladní auta platí mýtné. Podle odhadů Martina Felixe ze sdružení ČESMAD Bohemia řada firem na mýtné reagovala zdražením. "Ne však všechny firmy paušálně, ale řádově se zdražení pohybuje mezi 15 až 30 procenty," říká Felix. Do výsledných cen převáženého zboží se zatím navýšení nepromítlo. Zato si však připlatí cestující u některých autobusových dopravců - třeba na trase mezi Prahou a Brnem řádově o desetikoruny.
Problémy kvůli mýtnému zaznamenali i starostové několika obcí, kterými řidiči kamionů začali objíždět zpoplatněné dálniční úseky. Jedním z nich jsou třeba Hustopeče na jižní Moravě.

Zdroj: Hospodářské noviny

4.2.2007

Dopravní info on-line

Top nej firem

Prezident CR Zeman

Věříte prezidentovi ĆR Zemanovi?

Celkem hlasovalo 19347. Archiv anket.